Microsoft Hyper-V (3) Vytvoření virtuálního stroje v Hyper-V


Ve třetím díle o virtualizační platformě Hyper-V z dílny Microsoftu, si povíme, jak vytvořit virtuální stroj. V tomto bodě je důležité, abyste měli přečtený náš předchozí díl o konfiguraci síťových adaptérů. Pokud jste jej ještě nečetli a nevíte, jak virtuální přepínače nastavit, učiňte tak nyní. Bez nakonfigurovaného virtuálního přepínače nebudete moci z virtuálního stroje přistupovat k internetu. 


Seriál o virtualizaci s Microsoft Hyper-V

 

Tvorba virtuálního stroje

Vytvořit virtuální stroj v Hyper-V není nic složitého. Základ je téměř totožný u všech virtualizačních nástrojů a liší se pouze v detailech.

Spusťte si nástroj Správce technologie Hyper-V. Z textové nabídky zvolte Akce – Nová – Virtuální počítač.

Otevře se vám Průvodce novým virtuálním počítačem. Tady máte dvě možnosti. První možností je nechat veškeré hodnoty ve výchozím stavu, kliknout v levém sloupci na Shrnutí, a pak Dokončit. Tím dojde k vytvoření virtuálního stroje s defaultním nastavením. Druhou možností – tu využijeme my – je projít každou položku a nakonfigurovat si virtuální stroj dle svých potřeb. Pokračujte proto tlačítkem Další.

Na obrazovce Název a umístění, zadejte jméno nového virtuálního stroje (v našem případě Windows 7×64). A vyberte umístění. Ve výchozím stavu ukládá Hyper-V virtuální stroje na systémový oddíl. Pokud na něm máte dostatek místa, ponechte nastavení beze změn. V opačném případě zvolte jednotku, na níž budete mít dostatek volného prostoru. Virtuální stroj s čistou instalací Windows 7×64 zabere cca 15GB. Pro jeho bezproblémový chod tak budete potřebovat minimálně 20GB. Pokračujte tlačítkem Další.

Dostáváte se ke kroku Zadat generaci. Zde si vybíráte z První a Druhé generace virtuálních strojů. Rozdíly mezi první a druhou generací jsou široké. Pro potřeby tohoto návodu se spokojíme se zjednodušenou definicí:

  • Generace 1 je určena pro všechny operační systémy Microsoft Windows až do verze Windows 7.
  • Generace 2 pak pouze pro 64-bitové operační systémy Windows 8/8.1 x64, Windows Server 2012/R2 x64 a novější.

Jelikož v rámci tohoto návodu instalujeme Windows 7 x64, zvolte Generaci 1 a pokračujte na Další. (Pokud jste se rozhodli namísto Windows 7 instalovat Windows 8/8.1 nebo Windows Server 2012/R2. Zvolte Generaci 2.)

Na kartě Přiřadit paměť přidělujete virtuálnímu stroji dostupnou RAM. Výchozí hodnota je 512MB, což je poměrně málo. Proto dle svých možností přiřaďte alespoň 1GB nejlépe 2GB paměti RAM. Pokud chcete ve virtuálním stroji provozovat paměťově náročnější aplikace a máte ve svém počítači dostatek volné RAM, přiřaďte jí co nejvíce.

Na této kartě naleznete rovněž možnost Použít v tomto počítači dynamickou paměť. To znamená, že paměť RAM bude přidělována dynamicky, podle potřeby. Můžete tak efektivněji využívat dostupnou paměť v případě, že často spouštíte více virtuálních strojů najednou. Po přiřazení požadovaného objemu RAM, můžete pokračovat dále.

U položky Konfigurace sítě, pouze zvolíte typ připojení (virtuální přepínač), který jste vytvářeli v minulém článku. Jen připomenu, že se jednalo o externí virtuální přepínač, tedy takový, který vašemu virtuálnímu stroji umožní připojení k internetu. Pokračujete tlačítkem Další.

V dalším kroku, s názvem Připojit virtuální pevný disk, můžete vytvořit nový virtuální pevný disk, použít již existující virtuální pevný disk nebo nakonfigurovat parametry disku později. Jelikož v tomto návodu vytváříme nový virtuální stroj, zvolte Vytvořit virtuální pevný disk.

Pokud ponecháte umístění disku beze změny, bude uložen do složky, kterou jste předtím vybrali jako výchozí pro celý virtuální stroj. Klidně ale můžete mít virtuální pevné disky na jiném oddílu nebo v jiné složce, podle vaší potřeby. Velikost můžete ponechat na výchozích 125GB nebo zmenšit například na 60GB. Soubor disku je dynamický a jeho velikost roste postupně. K následujícímu kroku se opět dostanete kliknutím na Další.

Možnostech instalace je potřeba zvolit instalační médium. To můžete provést buďto přes DVD mechaniku, .ISO soubor, virtuální VFD disk nebo nainstalovat operační systém ze síťového umístění. Pokračujte na Další.

V celkovém shrnutí pak dostanete přehled o dosavadním nastavení. V tomto bodě je virtuální stroj hotov a celého průvodce můžete ukončit kliknutím na tlačítko Dokončit.

Po dokončení se vám nově vytvořený virtuální stroj objeví v přehledu virtuálních počítačů.

Závěr

microsoft-windows-server-logoJak vidíte, vytvořit virtuální stroj v Hyper-V není opravdu nic složitého. Důležité je mít nakonfigurovaný virtuální přepínač a vybrat správnou generaci virtuálního stroje pro daný operační systém. V dalším díle seriálu o virtualizování za pomoci Hyper-V se podíváme na to, kterými soubory je virtuální stroj v Hyper-V tvořen a jaký je jejich význam.

Zdroj

4 Responses to “Microsoft Hyper-V (3) Vytvoření virtuálního stroje v Hyper-V”


Leave a Reply