Virtualizace pro náročné – recenze VMware GSX Server 3.1 (z roku 2005)

VMware GSX Server
3.1 nenabízí jen vyšší výkon, ale i spoustu dalších zajímavých
možností o kterých si nyní přečtete v této recenzi.

Instalace a ovládání

Instalace probíhá běžným způsobem jako u všech ostatních produktů
VMware. Pokud budete chtít provozovat vzdálenou správu přes http klient
(webový prohlížeč), je třeba mít ve Windows nainstalovanou a aktivní
službu Microsoft Internet Information Server (dále jen IIS) nebo v Linuxu
Apache. Instalace nepožaduje restart (pokud nevyberete během instalace
zakázání funkce Autoplay). Je ale zajímavé, že odebrání „vnucuje“
restart bez rozdílu způsobu instalace, ale to jsou jen takové detaily. Mezi
podporovanými systémy jsou Windows 2000 serverové edice, Windows Server
2003 a řada distribucí Linuxu. S překvapením jsem však zjistil, že
instalace bez problémů proběhla i na Windows XP Professional (ve Windows
2000 to nejde). Ovládání se v porovnání s VMware Workstation
principielně nezměnilo, jen nyní nespouštíme aplikaci ručně, ale zavádí
se už sama během spouštění systému jako služba. S prostředím VMware se
pracuje vlastně pouze pomocí konzole, která se napojí na běhový stroj.
Podle popsaného principu výše je vidět že budeme potřebovat nějaký
nástroj pro vzdálenou správu. Výrobce nám nabízí dvě možnosti. Je
možné použít klienta VMware Virtual Machine Console (dále jen jako VMC)
nebo http klienta (internetový prohlížeč). Pro vzdálenou správu je možné
využít vlastního klienta nebo http klienta (webový prohlížeč). Pro
vytváření, konfiguraci a především monitoring slouží správa pomocí
http klienta. Pro práci ve virtuálním stroji s operačním systémem
slouží klient VMC. Pro práci s GSX serverem je třeba kombinovat oba
způsoby a není možné bohužel používat jen jeden prostředek pro správu.
VMware Virtual Machine Console vypadá prakticky stejně jako prostředí VMware
Workstation. Práce s GSX serverem pomocí internetového prohlížeče
přinese zajímavější možnosti. Během práce s GSX serverem přes
prohlížeč máte úplné a přehledné podání informací o počtu
virtuálních strojů jejich běhu, případně událostí o běhu a zátěži
serveru a využití operační paměti. Připojování přes prohlížeč
probíhá na portu 8222 (normální komunikace). Pokud existuje zabezpečené
spojení SSL na portu 8333, jste tam ihned přesměrováni. Tvar adresy je
HTTP://:8222/ nebo
HTTPS://:8333/ . Porty jsou pevně definovány a nelze
je změnit.

 
Přehled událostí virtuálního stroje. Není vysloveně detailní, ale
informace pro rozbor problémů stačí. Na pozadí je vidět skrytý status
monitor.

Continue reading ‘Virtualizace pro náročné – recenze VMware GSX Server 3.1 (z roku 2005)’

Nový přírustek – SWsoft Virtuozzo

Nedávno mi přibyl přírustek do sbírky virtuálních strojů – SWsoft
Virtuozzo. Musím říct že Virtuozzo je opravdu velmi zajímavý až
kontroverzní. Po dopsání recenze dnes ráno (v 7h) musím uznat že se
opravdu nehodí každému a největší smysl má především pro hostingové
služby – tam je ideální – a možná snad pro vývojáře webových
aplikací (resp. portálů).

Běžné virtualizační nástroje, jakými jsou například VMware
Workstation nebo Microsoft Virtual Server 2005 používají virtualizaci
s Virtual Machine Monitor (VMM). Ta používá dvě vrstvy: Správce
virtuálních strojů (Virtual machine monitor) a virtuální vrstvu hardware.
Během této virtualizace správce virtuálních strojů přebírá příkazy
hardware, předává je pro zpracování do procesoru a posílá zpět. Díky
plné virtualizaci s hardware máme sice naprosto plnohodnotný počítač
schopný provozovat jakýkoli operační systém, avšak s poměrně velkými
nároky na výkon mateřského systému. „Spotřeba“ takové virtualizace je
přibližně 20% výkonu procesoru.

Virtualizace na úrovni operačního systému však pracuje v jisté formě
sdílení souborů operačního systému ve virtuálním prostředí. Mezi
hostitelským systémem a virtuálním strojem je navíc jen jedna tenká
virtualizační vrstva operačního systému, takže vzniklé požadavky na
výkon takového virtuálního systému jsou opravdu velmi malé. Virtualizace
touto metodou nám přináší tyto výhody:

“ Velmi nízké nároky na procesor “ Velmi nízká spotřeba operační
paměti “ Velmi malé nároky na kapacitu pevného disku

Jeden běžící virtuální stroj bez zátěže tak spotřebuje přibližně
1–2% výkonu procesoru. Protože všechny systémové prostředky
virtuálního stroje jsou sdíleny s fyzickým systémem, zabere v paměti
díky sdíleným knihovnám pouze 30 až 50 MB operační paměti. Pro
vytvoření nového virtuálního stroje tím klesnou požadavky na volné
místo na disku. Každý virtuální stroj vám tak ušetří přibližně 90%
kapacity pevného disku díky sdíleným prostředkům systému.

Pokud budete mít zájem o Virtuozzo (aktuálně verze 3.5.1 SP1),
připravte se na velmi speciální požadavky. Předně Virtuozzo podporuje
pouze serverový operační systém Windows Server 2003 v edicích Standard a
Enterprise. Velkou nevýhodou pro našince je podpora pouze několika
jazykových variant systému, mezi něž obvykle patří Angličtina,
Japonština a Němčina (za určitých podmínek jsou také podporovány
Francouzština, Španělština, Tradiční Čínština a Zjednodušená
Čínština). A na závěr by bylo vhodné upozornit, že systém smíte mít
instalovaný pouze v umístění C:WINDOWS a nesmíte jej mít aktualizovaný.
Podle výrobce je ideální pokud máte v systému pouze Service Pack 1 (SP2
není prozatím podporován). Pokud jste se dosud neseznámili s tímto druhem
virtualizace, doporučuji vám nastudovat si dokumentaci. Doporučuji zejména
příručku pro instalaci (Installation Guide) a její kapitolu Preparing for
Virtuozzo Installation a také kapitolu Virtuozzo Philosophy v uživatelské
příručce (User’s Guide). Díky těmto kapitolám si můžete udělat
základní představu o funkcionalitě a nárocích Virtuozza.

Kromě komerčního produktu Virtuozzo for Windows a Virtuozzo for Linux
vyvíjí SWsoft pod svobodnou licencí GNU/GPL open-source projekt Open
Virtuozzo (nazývaný také OpenVZ).

P.S.: U Virtuozza jsem poprvé pochopil smysl instalační příručky a
ověřil si, jak se člověku může vymstít nečtení návodů. V tomto
případě jsem kvůli Virtuozzu přeinstaloval 3× Windowsy (Microsoft Windows
Server 2003 R2 Enterprise Edition SP1) a pořád jsem se divil proč mi to
nejede. Zkrátka virtualizace na úrovni operačního systému není žádná
sranda. Na druhou stranu pro naprostou většinu smrtelníků to bude
nezajímavý produkt a po případném oťukání půjdou o dům dál.

Introduction
to virtualization – velice pěkný popis virtualizace Virtuozza a jiných
systémů (anglicky)

SWsoft
Virtuozzo (české stránky o produktu)

SWsoft Virtuozzo Home
Page (anglicky)

Open Virtuozzo Home Page (anglicky)

Srovnání výkonů virtuálních strojů VMware Workstation, VMware GSX Server, Microsoft Virtual PC 2004, Virtual Server 2005 (z roku 2004)

V roce 2004, jsem dělal srovnávací test všech komerčních virtuálních
strojů do recenze pro časopis Softwarové noviny (dnes Click!).

Tabulka sice není již v určitých drobnostech aktuální, ale přesto si
můžete udělat představu v rozdílech ve výkonnosti jednotlivých řešení
od společností VMware a Microsoft.

Continue reading ‘Srovnání výkonů virtuálních strojů VMware Workstation, VMware GSX Server, Microsoft Virtual PC 2004, Virtual Server 2005 (z roku 2004)’